Anketa osobností: Forman

Formanovy filmy jsou světové, nikoliv pouze americké. Oslovuje svým humanismem, shodli se filmaři, spolupracovníci i historici na významu a stylu jednoho z předních režisérů české nové vlny.

Miloš Forman v sobotu oslaví osmdesáté narozeniny.

Vybraných osobností jsme se ptali, jak hodnotí Formanův přínos české kinematografii i kultuře a jeho americkou kariéru.

Odpovídali na následující otázky.

1. V čem podle vás spočívá hlavní význam Miloše Formana pro českou kinematografii, kulturu a společnost?

2. Co je nejvýraznější kvalitou jeho filmů, co ho odlišuje od ostatních filmařů?

Jan Lukeš, filmový historik 

1. Prostřednictvím banálních příběhů obyčejných lidí dokázal postihnout trapnou vizáž totalitního systému, aniž by to systém sám většinou postřehl. V Hoří, má panenko dokonce ve výroku „Pověst sboru mně je milejší než ňáká má poctivost” zachytil filozofickou podstatu komunistického – a možná vůbec partajního – pokrytectví.

2. V podstatě undergroundové východisko jeho autorské tvorby, kterým se vymykal zavedené barrandovské praxi i svým původním východiskům scenáristy a pomocného režiséra na cizích filmech. Lidská autenticita látek psaných v triumvirátu s Ivanem Passerem a Jaroslavem Papouškem. Mimořádná schopnost práce s neherci, kterou si dokonce zčásti přenesl i do komerčního prostředí americké kinematografie.

Jaromír Šofr, přední český kameraman 

1. Miloš Forman je tvůrcem originálního humoru. Osoby povětšinou nehereckého původu pod jeho režijním vlivem zrcadlí to nejlidštější i to nejsměšnější.

2. Je to právě spontánnost bytostí, které staví před kameru.

Aleš Danielis, ředitel společnosti Bontonfilm 

1. Miloš Forman není zcela osamocený, ale patří k nemnoha osobnostem, které se dokázaly prosadit doma i ve světě a svojí uměleckou činností získaly kritiky i prosté diváky. Na takových osobnostech stojí světová prestiž každé národní kultury.

2. Vysoká míra profesionality a schopnost zaujmout kritiky i diváky. Schopnost hodně obětovat a podřídit úspěchu, zarytost, přesvědčení o své pravdě. Někteří čeští tvůrci natočili jeden dva lepší filmy, ale nikdo se nedokázal tolikrát vrátit na výsluní.

Václav Marhoul, režisér a producent 

1. Každý tady asi odpoví odkazem na jeho filmy. Ale on dokázal ještě něco víc. Stal se pro mnoho českých filmařů a lidí nadějí, takovým naplněním snu o tom, že to jde. Když všechno vydržíte…

2. Miloš Forman vždycky znal odpovědi na tři základní otázky, které obecně dělají filmy právě těmi velkými. A těmi jsou: Co, proč a jak.

Petr Sís, výtvarník, ilustrátor a spisovatel 

1. Miloš Forman propojuje snad nejvýrazněji ze všech filmařů českou kinematografii s kinematografií světovou...

2. Mimo toho, že jsou jeho filmy skvělé umělecky, bojuje neustále za svobodu a důstojnost ČLOVĚKA... s velkým Č. Je umělec-humanista (ne všichni umělci jsou tací).

Čestmír Kopecký, filmový producent 

1. Byl pilířem a součástí nejlepší epochy československé kinematografie – Československé nové vlny. Jeho filmy jsou autentické. Dokázal, že film může být kvalitní i divácký, zábavný i kritický. Jeho filmy jsou nezaměnitelné. Nekončí odchodem z kina.

2. Jeho filmy jsou světové. Nejsou americké, i to je jejich klad.

Petr Vrána, vizuální umělec, autor památníku československého exilu 

1. Vedle všech jeho talentů by měla být příkladem pro české filmaře jeho průbojnost a odolnost. Vlastnosti, které jsou v kraji mezi Čáslaví a Poděbrady, kraji bratří Mašínů a “tří králů” asi samozřejmostí... Jeho protestantský původ a poděbradská škola, kde se vedle Václava Havla potkával s vyhraněnými osobnostmi, u něj musely tyto vlastnosti posilovat. Ty nutně potřeboval v exilu, který mnoho umělců psychicky nezvládlo. Ukázal nám, že český režisér s českým kameramanem mohou dlouhodobě vytvářet světovou kinematografii.

2. Dokonale připravené dialogy, vznikající v týmu s vynikajícími scenáristy, které si vždy během psaní spoluautoři navzájem přehrávali. Každý v týmu měl právo veta, jak mi vyprávěl Ivan Passer o vzniku snímku Lásky jedné plavovlásky, který se tváří skoro jako dokument natočeny skrytou kamerou.Přitom se za dialogy skrývá mnohaměsíční tvrdá práce. Vzniku tohoto úžasného filmu předcházela projížďka autem, při které pánové Papoušek, Forman a Passer uviděli ve městě dezorientovanou dívku s kufrem. Pozvali ji do kavárny a ona jim vyprávěla o muzikantovi, kterého hledala. Podobně systematickou denní práci na scénáři jsem viděl u Billyho Wildera v jeho kanceláři v Hollywoodu v roce 1988, kde jsem s ním natáčel krátký dokument. Do malé kanceláře chodil desítky let denně od půl deváté do práce a všechny scénáře tam s kolegy vydřel. Měl tam též pohovku, na které ho napadla slavná závěrečná replika z filmu Někdo to rád horké – Nikdo není dokonalý. Billy Wilder na ni čekal půl roku.

zdroj: ihned.cz