Formanovy filmy jsou světové, nikoliv pouze americké. Oslovuje svým humanismem, shodli se filmaři, spolupracovníci i historici na významu a stylu jednoho z předních režisérů české nové vlny.
Miloš Forman v sobotu oslaví osmdesáté narozeniny.
Vybraných osobností jsme se ptali, jak hodnotí Formanův přínos české kinematografii i kultuře a jeho americkou kariéru.
PRVNÍ ČÁST ANKETY:
Anketa osobností: Miloš Forman se stal nadějí, že všechno jde, když vydržíte – čtěte ZDE
Odpovídali na následující otázky:
3. Čemu vděčí Miloš Forman za svůj americký úspěch? Jak si vysvětlujete, že právě on se prosadil?
4. Jak hodnotíte jeho americkou kariéru a filmy? Jaké je jeho postavení ve Spojených státech?
Jan Lukeš, filmový historik
3. Do jisté míry asi zosobnil americký sen, že i běženec může stanout až na vrcholu. Ale to až později – předtím musel pragmaticky zaměnit dojemné i směšné české outsidery za prototyp amerického rebela, ať společenského (Přelet nad kukaččím hnízdem, Ragtime, Vlasy) či uměleckého (Amadeus). V rozměru hollywoodské kinematografie si ale v příbězích svých nonkonformních hrdinů ponechal dostatečně podvratný tón, aby nakonec popudil i tam (Lid versus Larry Flynt).
4. Jako kontinuální pokračování toho, čím začal, byť v jiném klíči, zvláště vezmeme-li v potaz, že ji rozvíjel v roli vynuceného emigranta. V situaci nesmiřitelně rozděleného světa a na přechodu od státní kinematografie, finančně zajištěné, ale cenzurující, ke kinematografii komerční, svobodné, ale podléhající zákonům nabídky a poptávky. Udržet si za takových okolností své umělecké krédo, natáčením Amadea v Praze v roce 1983 položit vlastně zdejší systém na lopatky a pak získat osm Oscarů, to je něco, čeho nikdo jiný od nás nedosáhl – tedy pokud zůstaneme u faktů.
reklama
Jaromír Šofr, přední český kameraman
3. Miloš Forman je stoprocentně svým mentálním a intelektuálním ustrojením předurčen k plné tvořivosti ve společenském prostoru, kde není neústupnost zhoubná.
4. Jeho americkou kariéru hodnotím s obdivem tak, že je to pravý Čech na pravém místě planety.
Aleš Danielis, ředitel společnosti Bontonfilm
3. Ve schopnosti pojednat velmi široké spektrum námětů s obecným spojovacím mobilem osobní svobody jedince. On není do sebe zahleděný tvůrce, který se rád zabývá jen problémy v blízké návsi a okolí. Zároveň profesionalita, se kterou ke své práci přistupoval, mu jistě získávala respekt lidí, se nimiž se při své práci setkal.
4. Mně se líbí většina Formanových amerických filmů a někdy dokonce výrazněji ty méně slavné. Taking Off sice v Americe neuspělo, ale pro mě je to nesmírně zajímavý film, na kterém lze krásně dokumentovat přechod českého tvůrce nové vlny v profesionálního světového režiséra. A je úchvatný právě tím, že stojí někde uprostřed té cesty.
Václav Marhoul, režisér a producent
3. Americký film se vyznačuje větší epikou, vystavěnou dramatickou skladbou a taky nadčasovými tématy. Toho všeho Miloš Forman ve svých filmech bravurně dosáhl. A taky byl jeho úspěch zapříčiněn jeho charismatem, tvrdohlavostí, neústupností a přesvědčením o tom, že bude točit jen to, co zajímá hlavně jeho.
4. Čeho víc už může režisér dosáhnout? Opakovaná ocenění ze strany diváků, kritiků a Akademie, zařazení mezi respektované velikány světové kinematografie…
Petr Sís, výtvarník, ilustrátor a spisovatel
3. Miloš umí vyprávět příběh. Příběhy lidé milují od doby, co naši předci slezli ze stromů. Miloš má „tah na branku“ (to je ale blbý výraz) a ten příběh umí říct dobře a krásně. Tomu rozumí lidé na celém světě… tedy i v Americe.
4. Kdo umí, ten umí. No, a když někdo umí hodně, tak je ozdobou Ameriky, Čech i celého světa. Kdyby mi to nebylo blbé, tak bych řekl, že je geniální… Pozoruhodné je, jak bojuje za základní lidská práva pořád a stále. Naprosto pozoruhodné. Vlastně za znění ústavy Spojených států. A celé planety…
Petr Vrána, vizuální umělec, autor památníku československého exilu
3. Panu Formanovi se obdivuhodně rychle podařilo zapojit do filmového průmyslu, který je hned po leteckém průmyslu v USA obrovsky důležitým v jejich ekonomii. Patřil tedy desítky let ke kapitánům amerického průmyslu. Vstřebal americkou mentalitu a jako Američan začal točit americké filmy pro americké publikum. Jako český filmař natáčel filmy nejen pro české, ale samozřejmě spíše pro evropské publikum. Ale to Milošovi Formanovi bylo zřejmě málo. Evropský film, když má to štěstí a divák ho v USA náhodou na festivalu Sundance pochopí, se do distribuce stejně jen tak nedostane. To je místní průmysl, do kterého cizince prostě nepustí. Forman též vyučoval – tak jako Ivan Passer – americké studenty na univerzitách a to také může být důležitým faktorem pro investory v americkém filmovém průmyslu.
4. Režisér s takovým počtem Oscarů se automaticky stává součástí krátké historie USA. Jednu z ikon americké kinematografie není možné neznat. Rovněž tak dalšího krajana Jana Hammera si Američané stále dobře pamatují, i když vrchol jeho kariéry jako autora televizní hudby byl uprostřed osmdesátých let.
zdroj: ihned.cz