Polovina z účastníků únosu letadla již nežije, dva z aktérů události, Jaromír Dvořák a Jaromír Kerbl, kteří byli tehdy shodně odsouzeni k pěti letům vězení, se ve čtvrtek na výstavu přijeli podívat.

Předobrazem pro televizi 

Nezdařený pokus o emigraci posloužil tehdy především komunistické propagandě, která ho zpracovala jako jeden z dílů seriálu Třicet případů majora Zemana s názvem Mimikry. I německá justice, reprezentující tehdy na rozdíl od Československa svobodný stát, však případ posuzovala přísně a pouze v intencích teroristického činu.

Skupina deseti mladíků a dívek přiměla v červnu 1972 posádku změnit kurs pravidelné linky z Mariánských Lázní do Prahy a zamířit do Německé spolkové republiky. Předtím se opakovaně snažili vycestovat legálně. Pět z nich pořádalo diskotéky, měli zkušebnu, ve které se formovala jejich hudební skupina. Přestože nebyli nikdy trestáni, nevydal jim totalitní režim povolení k cestě do Jugoslávie.Dívky pronesly dvě pistole ve spodním prádle na palubu a předaly je hochům, kteří nikdy předtím z pistole nestříleli.

Překroucená fakta?

Během přeletu státní hranice únosci zápasili s piloty o jednu pistoli, ze které pak vyšel osudný výstřel. Krátce po přistání v NSR zemřel na následky zranění pilot letadla. Lubomír Adamica, který měl osudnou zbraň v ruce, později spáchal v německé vyšetřovací vazbě sebevraždu. Zbylí únosci, šest chlapců a tři dívky ve věku 17 až 21 let, dostali tresty odnětí svobody od tří do sedmi let.

Výstava ukazuje dokumenty dokládající rozporuplné a několikrát změněné výpovědi přeživšího druhého pilota, rozdílné výsledky pitvy zastřeleného pilota prováděné německými a poté českými lékaři nebo překvalifikování trestného činu z původního zabití pilota na vraždu, což jednoho z únosců přimělo k sebevraždě. Dokumenty v Archivu bezpečnostního složek studoval Petr Vrána, který výstavu připravil.